Ideje a praxe reforem

21. října 2008 v 22:20 | kunik |  - Starší nebo ne pro blog tvořené věci
Reforma školství přichází do škol, a i když se může na první pohled zdát, že jsou to jen právnické obraty a technické změny, měla by se bezprostředně týkat mnoha tisíců mladých lidí v našem státě. Ani pro mě to nejsou jen planá slova. Jsem jedním z mnoha studentů v této republice, na kterých se bude testovat nová maturita, a můj mladší bratr je pak jedním z těch dětí, co by už ve škole neměly zažít osnovy, ale jen komplexní vzdělávací plán. Nové technologie, nové metody, to jsou výrazy moderního školství. Třetí tisíciletí se osmým rokem rozjíždí, svět se mění a školy s ním, zdálo by se. Ale je tomu tak?


"Učitel a student by měli být partneři pracující na společném tématu." "Konec biflování - práce s informacemi." "Pryč se suchými fakty, důležitá je praxe." Je mnoho hesel, která provázejí školní reformu (každou). Co se ale za nimi skrývá? Upřímně řečeno, připadají mi tyto slogany jen jako velké zástěny, za kterými je jeden velký zmatek. Alespoň v případě "nové maturity" jsme se dlouho kromě krásných slov o tom, jak bude vše nové a lepší, nedozvídali nic a navzdory slovům ministra nevíme ani nyní zas o tolik víc. To je dost nepraktické, vzhledem k tomu, že první maturanti ji budou skládat již za rok a půl! Není divu, že studenti jsou oprávněně nervózní, zdá se ovšem jediní. Třeba vyučující mírní zděšení studentů slovy: "Děcka, nebojte, odmaturovali jiní, odmaturujete i vy." A skeptický nádech v hlase při každé zmínce o státní maturitě je až příliš slyšitelný na to, aby se dal považovat za náhodu. V podstatě všichni kolem nás jsou
klidní. Jede se prostě dál a stejně a vše se tváří tak, že se to vlastně překotně mění jen na papíře (a možná je to dobře).

Celý problém reformy je v tom, že jednotliví ministři chtějí vždy reformovat školství tzv. shora, tzn. naprosto změní regule systému a myslí si, že to teď už bude jenom lepší. Kouzelný je třeba příklad s tím, kolikrát se měnil počet ročníků na základní škole. Jednou jich je osm, pak devět, pak zase osm. Ani idea státní maturity není zrovna nová. Uvědomme si, že je to vždy hlavně o lidech, ne o pravidlech a jeden zákon všechny ty učitele, kteří školství v praxi tvoří, jen tak nepředělá. A je to vlastně logické. Těžko chtít po lidech, kteří jsou ve školství třeba dvacet let, aby teď rychle začali měnit styl výuky (a stejně, když někdo učí špatně, reforma ho nespasí, a naopak). Celý výsledek je, že se jen neustále mění učebnice, formuláře, listiny, ale učí se tak jako dřív. Co si budeme namlouvat. Školy fungují už několik tisíciletí, takže dost pochybuji, že v tom třetím (našeho letopočtu) se nakonec něco zásadního změní. Vždycky bude nějaký student v lavici a nějaký učitel před tabulí. To je, dovolím si říct, léty osvědčený systém. Snažme se mít tedy co nejkvalitnější učitele (těch výborných je někdy až neskutečně málo), pak budeme mít i kvalitní studenty a následně i kvalitní společnost. Všechny ostatní zásahy do systému do něj vnáší jenom chaos.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama