Nebuďme hračkou

21. listopadu 2008 v 20:56 | kunik |  - Starší nebo ne pro blog tvořené věci
Vím, že jsem se na podobné téma zde již vyjadřoval, ale jde o článek, který vyšel v MF Dnes v rámci projektu Studenti čtou a píšou noviny, tak jsem ho zde chtěl uveřejnit.

Česká republika byla po dlouhá léta kritizována za to, že její zahraniční politika je nejednoznačná, špatně čitelná, nevýrazná. Dovedu si dokonce představit, že naše tradiční lavírování mezi západem a východem bylo pro naše spojence dosti nepříjemné, protože to chvílemi i mohlo vypadat, že jsme spojenci jen na oko. Možná i proto jsme dlouho nebyli bráni na mezinárodní scéně moc vážně. Nyní už tyto hlasy ze zahraničí tolik nezaznívají. O to víc křiku je na domácí scéně.


Oblíbený nešvar většiny našich politiků (a nejenom těch z komunistických dob) se dá shrnout jednou větou: "A co tomu řekne Rusko?" Právě toto neustále ohlížení se na druhé dělalo z naší zahraniční politiky a diplomacie jen tlumočení názorů cizích velmocí. To se nám teď vrátilo s debatami o českém předsednictvím EU, kdy si prostě jenom Francie taky chtěla velmocensky pohrát s bezbrannou loutkou, a mít tak možnost skrze nás dál vládnout a nás nechat jen tlumočit své názory. Tentokrát jsme se postavili jasně proti a vyšlo to. Zdá se to až pomalu neuvěřitelné, že stačí tak málo, jako jasně říct, že ze sebe loutku dělat nenecháme a oni ji z nás přestanou dělat, ale je to tak. I proto je důležité mít jasnou, vyhraněnou zahraniční politiku, nebudeme pak vypadat jako snadno ovlivnitelný cíl.

Ale jak už jsem psal na začátku, dnešní zahraniční politika ČR je o něco lepší než dříve. Už se nebojíme poukazovat na to, že se někde nedodržují lidská práva, už se nebojíme říct, že se nám něco nelíbí, naučili jsme se říkat vlastní názor. Dokonce jsme se i naučili, že spojenecké závazky se plní. Bohužel u obyvatel to nemá zrovna nejlepší odezvu. V lidech se opět objevuje již zakořeněný strach "A co na to Rusko? A co Čína?" Přiznávám se, nevím, co udělají tyto velmoci, když budeme donekonečna opakovat, že jsou to nedemokratické režimy (kterými opravdu jsou), budeme je nutit k dodržování smluv, které sami podepsali, a tím je dráždit atd. Je možné, že nám to bude komplikovat život, ale aspoň se budeme moct kouknout do zrcadla a vědět, že jsme mluvili pravdu. Na druhou stranu jsem si jistý, že když to dělat nebudeme, když nebudeme neustále opakovat ty nepopulární pravdy, budeme zase už jenom hračkou v rukou jiných.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama