Snad jednou...

8. listopadu 2008 v 23:55 | kunik |  - Články, úvahy, eseje
Letošní americké prezidentské volby vyhrál Barack Obama, to není nic nového. Vyhrál většinou v hodně lidnatých státech, zatímco jeho soupeř, John McCain, bodoval v málo obydlených spíše farmářských státech. Kontrast je tu znát, Amerika byla těmito volbami rozdělována na dva tábory skoro dva roky. A nešlo o žádnou malou kampaň, tyto volby byly v USA (ale návazně i v celém světě) téměř denně jedním z hlavních témat. Přesto po tom všem, po těch měsících tvrdé dřiny mohl usednout do Bílého domu pouze jediný. Prohrát v takovém to souboji musí být kruté, to by asi zamávalo s kde kým, John McCain se ovšem zachoval jako velký politik a s noblesou prohlásil, že je nutné, aby společně jako američané táhli za jeden provaz, aby pomáhali novému prezidentovi, aby společně budovali zemi, kterou milují.


Těžko si představit větší projev vyspělé politické kultury. Smutné, když u nás se před volbami i po volbách akorát veřejně pere špinavé prádlo. Je stále vidět, že se máme pořád, co učit. Dovolím si tedy malý exkurz do americké historie. Jeden z nejznámějších černošských aktivistů v USA, Martin Luther King, pronesl jednou velmi slavný projev I have a dream. V něm vyslovil své přání, že by měla Amerika být zemí svobodnou, kde nebude rozdílu mezi lidmi podle barvy kůže, ale jen podle charakteru. Tento projev byl jeden z nejvýznamnějších momentů v boji za práva menšin v USA. A já si nemohu pomoci, ale vzhledem k tomu, že se nám pomalu, ale jistě vrací do naší země komunisté, musím tento projev parafrázovat. I já mám totiž sen. Sen, že se někdy dočkám takové politické kultury v naší zemi, že porážka ve volbách nebude důvodem k osobní nenávisti, že v naší zemi už nebude takových, kteří se kvůli moci budou spojovat s extrémisty, že jednou budu konečně moct říct, že tahle země je po všech stránkách vyspělá.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 P-olda P-olda | E-mail | 9. listopadu 2008 v 19:51 | Reagovat

Snad jednou ano

2 Hejkal Hejkal | E-mail | 9. listopadu 2008 v 21:34 | Reagovat

je pravda, že rozdíly v politické kultuře, obzlávště u některých jedinců, tu vidět jsou...velice "poučný" byl např. projev Jiřího Paroubka po posledních parlamentních volbách, kde přirovnal vítězství ODS k ¨Vítěznému Únoru 1948...

3 občasná nakukovatelka občasná nakukovatelka | E-mail | 11. listopadu 2008 v 13:50 | Reagovat

Velmi fandím představě vyspělé politické kultury, a nejen té politické. Bohužel když tak sleduji dění kolem sebe, mám čím dál větší pocit, že někde je chyba. Výchova ve stylu drát se kupředu, nebrat ohledy, prosazovat se za každou cenu a jakýmikoli prostředky není zrovna předpokladem pro zlepšení kulturní úrovně našeho národa. A už vůbec ne výchovný prvek rodičů: Podívej se na politiky, když nebudeš tvrdý, nikam se nedostaneš!

Mnoho postřehů z každodenního života mě od představy kulturnosti projevu a chování spíše odrazuje. Vždyť za mých mladých let (což není tak dávno)se vulgární výrazy používaly, pokud byl někdo naštván. To ještě dovedu pochopit. Dnes se však setkávám neojediněle i s případy ,kdy vulgarismus označuje radost. Příklad z minulého týdne: Student dostal jedničku z písemky a reagoval:" Ty p..., já mám jendičku, to je dobré jak c...!" (má ruka češtinářky se bouří proti plnému citování slov, ale myslím, že není nikdo, kdo by si je nedoplnil, což taky o něčem svědčí. Vytečkovaná synonyma pro krásu, lásku... by se nám doplňovala hůř:-)

Takže abychom se z toho kruhu dostali, nenapodobujme necitelnost a vulgaritu poslanců a obohaťme své slovníky o výrazy obdivu, úcty... Mohou být stejně zvukomalebná jako vulgarismy,ne-li víc. A i dívky určitě přijmou láskyplněji jiné polichocení než to ve stylu: To je ale kun..! Přemýšlejme o tom.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama