Kulturní obec v centru dění

15. ledna 2009 v 21:12 | kunik |  - Články, úvahy, eseje
České kulturní obci se dostalo nebývalé pozornosti. Ale asi úplně jiné než by chtěla. Sice její osobnosti plní přední stránky novin a televize je jich taky plná, ale rozhodně to není veselé čtení (tedy snad až na jednu výjimku).


1) Bohumil Kulínský je v současné době asi nejznámějším českým sbormistrem. Před tím než to na něj tzv. prasklo, znalo ho jen pár zasvěcenců, kteří se orientovali v českých sborech. No možná o pár lidí víc, Bambini di Praga je přece jen slavný sbor. Přesto dnes není nikoho, kdo by jej neznal. Nutno říct, že je to člověk, který má opravdu "smůlu". Živit se čímkoli jiným, asi by ho nikdo nemohl za pohlavní styk s dívkami okolo 15 roku tahat před soud a narodit se trochu později, netahal by ho před soud nikdo ani za ty 14 leté. Ale osud tomu chtěl jinak. Ale rozhodnutí dělat sbormistra nebyl jeho poslední osudový čin. Člověk obžalovaný z podobných zločinů jako on, který se ke všemu přiznal, a který by dostal jen tříletý a nepodmíněný trest, by nejspíš jásal, ale on ne. Zatímco mnozí nevěřícně kroutili hlavami nad tak mírným trestem i on byl nespokojen, a tak se odvolal. Dnes už soudy tak benevolentní nebyly. Dostal pět a půl roku nepodmíněné. Co říct, tragéd.

2) Jan Kaplický měl také zvláštní osud. Jeho prokletím bylo to, že nikdy nepřestal věřit v tento národ. A to ani poté, co uprchnul z Československa před komunisty a ani poté, co se do komunisty zbídačené země začal vracet. Ve světě jeden z nejuznávanějších architektů doma prostě neměl štěstí. Sprosté odmítnutí jeho návrhu Národní knihovny bylo nepochybně nepříjemným políčkem. Přesto neztratil elán a začal pracovat na novém projektu, koncertní síni v Českých Budějovicích. Otázka je, co se s tímto projektem stane teď, když v den narození jeho dalšího dítěte autor umřel ležící na chodníku, považován za opilce a opomíjený většinou chodců. Doma nikdo není prorokem.

3) Václav Havel si jako bývalý politik a velká osobnost nepochybně zaslouží prostor v médiích, úctu i nadstandardní péči o zdraví. Bohužel to, co vidíme v televizi teď, je už za určitou hranicí vkusu. Jsem rád, že vím, že už není v ohrožení života, ale o mnoho víc vědět nemusím. To, jak moc dopodrobna se jeho zdravotní potíže rozebírají mi přijde neetické a místy dost nechutné. A tak se tvůrce absurdních dramat stal protagonistou jednoho (veřejnoprávního) absurdního dramatu. Smutné.

4) David Černý měl jako jediný v plánu provokovat. Ale to, že zamlčel, že je jediný autor díla Entropa (místo 27 autorů ze všech členských zem, jak původně tvrdil), bylo možná provokativní až příliš. To by ovšem nebyl až takový problém. Bohužel jeho tragédií je, že se jeho díla chytli politici. Politika je protikladem umění, v ní není místo pro ironii. Přijde mi smutné, že se někteří europoslanci prostě nebyli schopni nad toto dílo povznést. Věřím tedy, že i v Bulharsku i na Slovensku se nalezli lidé, kteří se Entropě z duše zasmáli, stejně jako já. Pokud ne, asi nám kostka cukru, symbol našeho předsednictví EU, ještě pěkně zhořkne v ústech.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama