Patří Turecko do EU?

5. února 2009 v 17:19 | kunik |  - Články, úvahy, eseje
Kyperský prezident Demetris Christofias prohlásil, že dokud bude Turecko okupovat severní část Kypru, nedovolí, aby Turecko vstoupilo do EU. Díky právu veta na to má jeho země sílu. Ta otázka je ale složitější. I kdyby si Turecko vyřešilo tento územní spor s Kyprem, má opravdu patřit do EU?


Jedním ze základních problémů je určení toho, co je vlastně Evropa. Geograficky byla Evropa na mnoha místech určena uměle. Otázkou tedy je, jestli to, co se do Evropy geograficky počítá je Evropa a naopak, jestli to, co se do ní geograficky nepočítá (což je právě případ Kypru), nenáleží k Evropě víc. Zavádí se tedy pojem evropská kulturně-politická tradice. Podle této úvahy by státy, které jsou s Evropou kulturně a politicky spjaty, by měly mít právo být její součástí. A tady musíme uznat, že oblast Malé Asie, kde dnešní Turecko leží, k této tradici historicky patří a to již od dob antiky. Nesmíme také zapomínat, že Turecko (ovšem také třeba Izrael nebo Gruzie) je součástí mnoha evropských sportovních, kulturních a jiných organizací. Jsou tedy tyto státy evropské? A je evropská naopak třeba Albánie?

Ale jsou tu i jiné problémy. Jak se snažili křesťansko-demokratické strany protlačit do Euroústavy, Evropa vyrostla na křesťanských základech. Je to sice diskutabilní formulace, spoustu kulturně-politických prvků jsme převzali už z anitky, ale je pravda, že křesťanství Evropu hodně formovalo. Jak se tedy postavit k muslimským státům, které chtějí být součástí evropského společenství. A neberme to jen jako problém náboženský. Nesmíme zapomenout, že třeba i právní systémy dělíme na kontinentální, angloamerický, muslimský... Na druhou stranu, kdo ví, jak dlouho bude trvat, než bude v Evropě tolik muslimů, že se i jejich právní systém začlení do toho našeho. Má tedy být EU otevřena nejen novým státům, ale i novým politicko-právním systémům?

Osobně bych se k tomuto problému postavil takto. Členství v EU by mělo být určitou výsadou plně demokratických států. Někdy mám totiž pocit, že si některé státy vyloženě nárokují své členství jen z pozice "Patříme k Evropě." V případě Turecka vidím spoustu problémů, ať už je to ne úplně stejný systém práva, přístup k národnostním menšinám (genocida Kurdů), nevyjasněné územní spory atd. Mám pocit, že jeho kulturně-politická příslušnost skončila s pádem Byzance a znovu se započala až s Mustafou Kemalem Atatürkem. Proto bych nezavíral před Tureckem dveře, ale rozhodně bych nijak neuspěchal jeho přístupové rozhovory. Příklad Turecka je totiž velmi nadějný v tom, že i moderní islámský stát by mohl fungovat na principech západní demokracie a svobody. Záleží jen na Turcích, jestli se tedy rozhodnou být evropskou nebo asijskou zemí. My bychom měli spíše doufat, ať se rozhodně pro Evropu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama