Wendy Guerra - Všichni odcházejí (literatura)

25. května 2009 v 23:18 | kunik |  - Recenze a anotace
Wendy Guerra je jednou z představitelek mladé generace kubánské literatury. Jak už to tak bývá v autoritativních režimech, je její kniha (a často i autorka sama) na Kubě ignorována, zatímco v jiných částech světa je horečně překládána. A je proč. Román Všichni odcházejí není žádnou jednostrannou kritikou Castrova režimu, ale procítěným svědectvím o životě v zemi, která je vlastně domácím vězením.


Všichni odcházejí je román psaný deníkovou formou. Začíná u zápisků malé holčičky, která jen stěží chápe absurdity a brutality, které ji přináší život na komunistické Kubě. Pokračuje přes citové výlevy dospívající avantgardní umělkyně a končí u smířeně depresivního tónu mladé ženy. Jak autorka sama přiznává je to kniha silně autobiografická, pospojovaná z vlastních vzpomínek a zážitků známých, propojená pocitem "krásného smutku". Ten je na jedné straně charakterizován nadšením z umění, intelektuálních debat, zvláštního ovzduší Havanské kulturní obce a na druhé straně pocitem osamělosti, neustálým pronásledováním a bojem s režimem atd.

Tento román je předně manifestem autorčina postoje, že navzdory poměrům na Kubě se na ní snaží žít, zatímco (jak už napovídá název díla) všichni odcházejí. A tak přináší svůj pohled na život na Kubě, ve svém vlastním vesmíru, v určitém meziprostoru, kam občas zavítají náhodné lásky, múza a ve kterém je hlavně nepostradatelný deníček, který to vše zachycuje. Tento pocit specifického časoprostotru umocňuje zachycení pádu komunistického bloku. Kuba tak zůstává najednou sama, bez vnější opory a přitom stále stejná, sevřená neviditelnými pouty a zdmi, proti kterým je mnohem těžší bojovat než proti symbolům jako např. berlínská zeď.

Wendy Guerra tedy píše o všech těch, kteří chtějí žít ve své rodné zemi, chtějí v ní žít své životy po svém, svobodně a spokojeně, a nestarat se o politiku. Ta je ovšem na Kubě natolik všudypřítomná, že se střetům s příznivci nebo odpůrci čehokoliv nedá téměř vyhnout.
I díky tomu, že autorka je převážně básnířka, je kniha vyprávěna s poetikou, která z mnoha situací "běžného kubánského dne" dělá obrazy s mnoha skrytými metaforami. To vše dělá z románu Všichni odcházejí velmi čtivou výpověď ze světa, který je už vlastně jen skanzenem a přesto v něm stále žijí lidé.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama