Olga Tokarczuk - Běguni (literatura)

26. července 2009 v 17:28 | kunik |  - Recenze a anotace
Olga Tokarczuk je jednou z nejprodávanějších současných polských autorek. Její kniha Běguni je bestsellerem a to jak v Polsku tak i u nás. Je to kniha ověnčená několika literárními cenami a provázená aureolou pochvalných a nadšených kritik. Co se tedy skrývá v této 300 stránkové publikaci?




Název Běguni odkazuje na ruskou sektu z 18. století. Její členové věřili, že se musejí neustále pohybovat, protože pak je ďábel nedostihne, za to, když člověk zůstává stát, je pro ďábla jednodušším cílem. Přestože Běguni dali knize název, v knize jim patří prostor pouze jediné kapitoly. Je to spíš přenesený význam, určitý odkaz tohoto životního přístupu "být neustále v pohybu", který knihu propojuje. A nutno dodat, že mnoho jiných propojení v knize není. Označit knihu Běguni za román (přestože se tak běžně děje) je totiž značně rozporuplné, protože se jedná spíš o mozaiku vytvořenou z velkého množství krátkých textů, které se více či méně propojují nebo na sebe navazují (ale často zase jen v přenesené nikoliv v dějové rovině).

Originalita ve formě přechází i do originality obsahové. Olga Tokarczuk si totiž libuje v tématech řekněme neobvyklých, hledá anomálie, hledá výjimky a ty s nadšením zapojuje do své mozaiky. V knize se projevuje její fascinace lidským tělem, cestováním, vzdává v něm i svůj hold Wikipedii. Příběhy prostupuje velké množství postav, někdy jsou smyšlené, jindy se jedná o reálné historické osobnosti, některé části pak píše autorka sama za sebe (a je jen otázkou do jaké míry jsou tyto části autentické a do jaké míry se jedná o fikci). Pro autorku neexistují žádné hranice - geografické, dějové, historické, kulturní, příběh se může odehrávat v jakémkoli místě v jakémkoli čase, důležité je jeho sdělení. A tak je kniha Běguni vskutku multikulturní a multi-historickou, v mnohém posouvající hranice pohledu na svět do roviny zatím v literatuře nevídané, totiž pohled na svět skrze poznámky pod čarou, příběhy náhodných spolucestujících, životní osudy postav historií zapomenutých, prostě skrze to, co nás normálně míjí a nechává chladnými.

Běguni jsou často označováni jako výborné čtení na cesty, ale podle mě je jejich přesah mnohem větší než, aby byli jen kulisou do letadla nebo do vlaku. Je to dílo o životu na pozadí, o vymanění se ze systému, o určité životní filozofii, která nabourává historické, sociální a geografické zakotvení osobnosti. Je to vize života v tzv. globální vesnici, ale hlavně odraz jednoho obrovského nadšení světem a jeho pohybem. Olga Tokarczuk se totiž díky zvolené formě přiblížila dávné touze stvořit univerzální dílo, všeobsahující, vše zodpovídající (podobně jako třeba Goetheho Faust). Rozdíl je akorát v tom, že nepopisuje svět z nějakého objektivního, všeobecného pohledu, ale ve svém díle shrnuje svůj subjektivní svět, to, co zajímá právě ji, to, co ji uchvacuje, to, nad čím přemýšlí. Vše propojeno a uceleno umožňuje člověku nahlédnout na svět jejíma očima a pohled je to bezesporu zajímavý.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama