Zápisky z Rotterdamu

6. července 2009 v 16:08 | kunik |  - Osobní poznatky a žvásty
2.7.2009 18:00
Tak jsme tady, zvládli jsme to. Po dlouhé a strastiplné cestě konečně sedíme v pokoji hotelu Golden Tulip. Cesta autobusem společnosti Studenst Agency trvala díky zácpám o 2 hodiny déle a my tak strávily v autobuse skoro 23 hodin. První dojmy z Holandska i z Rotterdamu jsou kladné. Vše působí velmi kultivovaně, města jsou skvěle urbanisticky řešená, všude je k vidění moderní architektura. Lidé působí přívětivě, je zde znát, že je v Holandsku multikulturní společnost, jsou zde spousty muslimů a černochů, kupodivu asiaté se zde výrazně nevyskytují.


2.7.2009 23:30
Rotterdam zatím plně potvrzuje dojem příjemného města. Oproti jiným velkým evropským městům tady neproudí davy lidí (natož pak turistů), město tzv. dýchá, všude je spousta prostoru. Architektura tohohle města nás nepřestává fascinovat. Taková se v ČR nebude stavět ani za deset let. Lidé z jiných států zapojených do projektu jsou povětšinou pohodoví, inteligentní lidé. Je docela zábavné je zkoušet zařadit podle vzhledu do nějakého státu, občas se to dá odhadnout.

3.7.2009 01:30
Právě jsme skončili práci na soutěžní prezentaci. Musím říct, že to bude asi velice zábavné, protože jsme zatím měli teprve jedinou čtecí zkoušku, jinak nic.

3.7.2009 10:40
Máme za sebou snídani a zkoušku na pódiu. Zatím je většina projektů tzv. Aplikovaná ekologie. Ale bylo zde pár dobrých nápadů jako naučná desková hra o Maltě nebo palačinkárna v Lucembursku.

3.7.2009 17:00
Celá soutěž by se dala rozdělit na firmy dělající ekologii primárně a na firmy dělající ji sekundárně. Tváří se to jako povinnost něco ekologického do svého projektu procpat, spoustě z těch lidí to enviromentalistické nadšení nevěřím. Běžným Holanďanům ano, tolik kol jako tady jsem nikde jinde jezdit neviděl. Všude po městě máte silnice i cyklostezky.

Počasí je v Rotterdamu kupodivu velice teplé, což na chození v obleku není nic moc. Když je ovšem slunce za mraky a fouká trochu vítr, je tu opravdu nádherně.

Po neustálé konverzaci v angličtině už začíná člověku přepínat i myšlení do angličtiny. (To je docela nepraktické, pokud chce pak člověk něco psát česky :P ). Co se týče znalosti angličtiny, je to tu vcelku rozmanité. Někteří soutěžící mluví naprosto plynně, někteří mluví dobře, ale s přízvukem, a u některých dumáte, jakým jazykem to vlastně mluví.

4.7.2009 01:20
Máme za sebou výlet na lodi po Rotterdamu, největším přístavu v Evropě a čím dál víc nabývám dojmu, že tohle město má naprosto úžasnou atmosféru. Tady se totiž člověk opravdu cítí jako ve městě 21. století. Zajímavé je, že přestože tu nikdy neproudí nějaké davy lidí, v ulicích města je stále stejný počet lidí, ať už je poledne nebo dvě ráno. Vše se zdá mnohem kultivovanější než u nás. Člověk už chápe, proč v takovéto společnosti nechápou legalizaci marihuany jako takový problém.

Soutěžní prezentace proběhly relativně bez problémů. Zaujali nás Izraelci, Portugalci, Norové a Estonci. Na lodi jsme navázaly kontakty s lidmi z Hongkongu. Nepředpokládám, že bychom se nějak umístili, ale ta možnost vidět ty ostatní projekty a navázat kontakty napříč Evropou je k nezaplacení.

PS. Konečně jsme také dneska (vlastně včera) viděli tradiční holandský větrný mlýn.

4.7.2009 16:05
Náš pobyt v Rotterdamu se začíná chýlit ke konci. Máme za sebou soutěžní veletrh i pohovor s porotci. Náš veletržní stánek byl vcelku průměrný, ale myslím, že pár lidí se u něj vcelku bavilo - na naší tabuli pro vzkazy jsme nasbírali spoustu nápisů ve všech možných evropských jazycích, ale také v čínštině nebo hebrejštině. Bohužel pohovor s porotou byl spíše tragický, zbytek týmu těměř nebyl schopný reagovat, takže bylo v místnosti častěji trapné ticho než solidní diskuze.

Po shlédnutí soutěžních stánků jiných společností nevycházím z údivu. Skvělí byli např. Izraelci. Estoncům se ve mně podařilo vzbudit takový pocit viny za znečišťování životního prostředí, že jsem jim málem taky zaplatil za vysazení několika stromů, abych tuto svou "vinu" zmírnil. Celá veletržní hala byla plná skvělých nápadů a nadšení z práce.

Mezi nejhezčí zážitky dnešního dne bych zařadil plavání v bazénu v osmém patře našeho hotelu, z kterého byl opravdu skvělý výhled na město. Čím dál víc si uvědomuju, jak lehce se na ten luxus všude kolem zvyká, návrat do reality, kde vás někdo neustále neobsluhuje, bude asi krušný.

Z počátku nám přišlo, že snad ani nemůžeme být v Holandsku, jakoby se před námi všechny ty slavné coffee shopy schovávaly, jakoby zde ani neexistovaly. Člověk si musí zvyknout na charakter města, vše pak najednou vidí v jiném světle a vidí, že zde cofee shopy jsou, jen se na to nijak zvlášť neupozorňuje - i coffe shop je prostě jen obchod jako každý jiný.

Neuvěřitelně mě baví holandština. Tenhle jazyk zní jako kombinace angličtiny a němčiny, do které se tak trochu chrochtá. Naštěstí Holanďané nemají problém komunikovat v angličtině, zatím jsem nepotkal nikoho, kdo by to nezvládal a jen velmi málo lidí, kteří nemluvili plynně.

5.7.2009 01:35
A je to za námi. Letošní ročník vyhráli Estonci. Vyhráli, protože měli dobrý nápad, protože do svého projektu šli s nadšením a z přesvědčení, protože svým businessem žili.

Člověk je plný dojmů, když se za tímto pobytem ohlédne. Jedním z těch nejdůležitějších postřehů je, že cizí jazyk je ta největší nutnost na světě. Můžete být skvělý, originální, ale pokud to neumíte prodat a vysvětlit v cizím jazyce, jakoby jste nebyli. Další věcí je, že člověk musí do všeho jít naplno, pokud člověk dělá věci polovičatě, jsou k ničemu. I o tom je Rotterdam, město, kde se nebáli dělat neotřelé stavby, kde se nebáli nové architektury, nových nápadů, nových idejí. Někde na začátku byl cíl, idea a ta byla naplněna beze zbytku.

Byl bych rád, kdyby se i u nás našli lidé, kteří budou přesně takoví jako lidé na této soutěži. Budou mít nápad a budou mít energii ho zrealizovat. Budou tvrdě pracovat a tou prací budou chtít tenhle svět zlepšit. Našemu státu citelně chybí snaha věci měnit, kulturnost a touha po vzdělání. To vše šlo v Rotterdamu najít, o to víc člověka mrzí, že se vrací zpět do země, kde stále ještě nepochopili, že vyspělost státu se neměří jen růstem HDP. Ale je to zároveň i výzva. Člověka právě tyto akce nutí nebýt pasivní a hledat cesty, jak všech těchto vznešených cílů dosáhnout. A to je taky vlastně jejich cílem, ukázat lidem cestu, jak se smysluplně realizovat, jak na sobě pracovat a jak vytvářet hodnoty.

Ano, myslím, že tato soutěž byla opravdu hodnotná.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama