Monika Zgustová - Peppermint frappé (literatura)

10. září 2009 v 23:37 | kunik |  - Recenze a anotace
Monika Zgustová je významnou českou překladatelkou z češtiny a ruštiny do španělštiny a katalánštiny. Ve Španělsku (konkrétně v Barceloně) žije již mnoho let, ale v její práce je stále silně znát český odkaz. Španělským čtenářům zprostředkovala svými překlady dílo Hrabala, Kundery, Havla a mnoha dalších. Kromě své překladatelské činnosti napsala životopis Bohumila Hrabala a k tomu se ještě věnuje vlastí literární tvorbě. Její novela Peppermint frappé by tedy mohla být kvůli osobě autorky dopředu vnímána jako "emigrantské dílo" (- osobitý záznam stezku po původní vlasti a problémů spojených s emigrací). Jenže toto dílo se tomuto tématickému stereotypu autorů, kteří emigrovali, vyhýbá. Ačkoliv do něj Zgustová promítá některé své zkušenosti z emigrace, přímo problematikou emigrace se nezabývá.


Hrdinou této knihy je mladý ruský novinář, který potká na vernisáži v Petrohradě umělkyni (Američanku, dceru ruských emigrantů), která jej zaujme natolik, že se o ní rozhodne napsat monografii. Aby s ní tento záměr mohl probrat, odjíždí za ní do Španělska, kde má tato umělkyně svoji letní vilu. Zde se setkává s třetí zásadní postavou novely, půvabnou černošskou bojovnicí za lidská práva, která s rusko-americkou umělkyní bydlí.

Tyto tři postavy rozehrávají příběh jednoho léta na španělském venkově, které má pro každého z nich své specifické vyznění. Příběh je založen na psychologii postav, na protínání a míjení se jejich tužeb, velká část děje se odehrává tzv. na pozadí - v nevyřčených větách a přáních, které se objevují jen v myslích jednotlivých postav. Zgustová se zde dotýká mnoha nepochopení vzniklých na základě rozdílných životních zkušeností a prostředí (např. reflektuje zkušenosti a pocity člověka, který zažil totalitní režim - ruský novinář, který ale není schopen dostatečně vysvětlit jeho zrůdnost lidem, kteří jej nezažili). Kromě toho ale vztahy mezi postavami komplikují i běžná nedorozumění vzniklá v důsledku nedůvěřivosti a žárlení. Peppermint frappé je svým způsobem takovým literárním tancem na "hudební" variace léta. Jednotlivé postavy a jejich příběhy se přibližují a oddalují, splétají, proplétají a zase rozplétají, ale vše končí stejně náhle jako to začalo, s koncem léta, končí i jejich společný příběh.

K hlavní dějové linii je ještě přidána vedlejší, která popisuje život a vzpomínky otce ruského novináře z hlavní části. Ten v roce 1968 přijel se sovětskou armádou do Československa. Záhy však zjistil, že jej nepřišel osvobodit, jak mu tvrdili, ale že napomohl k jeho zotročení. To jej psychicky poznamenává na celý život. Tento dějový motiv slouží v novele jako určitý morální horizont, který je v kontrastu z často ne moc morálním a rozmařilým chováním postav z hlavní části.

Peppermint frappé je knihou o vztazích, o lidské psychice a o různých způsobech vnímání světa. Je to novela napsaná vytříbeným jazykem, rozhodně jde o dílo čtivé a propracované. Je to výpověď o jedné životní filozofii, o nadšení z umění a o neuchopitelnosti lidského myšlení. Pokud máte chuť na dobře napsaný text, který v sobě spojuje umění psaného projevu (převážně v lyrických pasážích inspirovaných japonskou kulturou) a úvahové a filozofické prvky, neváhejte sáhnout po této útlé knížce.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama