Listopad 2009

Rok vlády levice v krajích

25. listopadu 2009 v 13:03 | kunik |  - Články, úvahy, eseje
Tak nám uběhl první rok, co vládne levice na všech hejtmanstvích v ČR. Je tedy čas bilancovat. A ať už si odmyslíme jakékoli osobní politické preference a budeme se řídit pouze faktografickými údaji, tak na oslavu to tedy rozhodně není.

Muriel Barbery – S elegancí ježka (literatura)

23. listopadu 2009 v 0:22 | kunik |  - Recenze a anotace
Nejste si někdy jistí, po které knize nějakého ze současných autorů sáhnout? Nejste si ani trochu jistí ve skupince "podivných" intelektuálů čile diskutujících o Descartovi nebo fenomenologii? Získali jste díky škole názor, že filozofie je něco zbytečného, odpudivého a nepochopitelného? V tom případě už neváhejte ani vteřinu a jděte si sehnat knihu S elegancí ježka od Muriel Barbery.


Zbytečná kritika „prezidenta“ EU

22. listopadu 2009 v 22:38 | kunik |  - Články, úvahy, eseje
Byla to dlouho očekávaná schůzka předsedů vlád všech členských států EU. Se stanovením jejího data se čekalo na podpis našeho pana prezidenta pod Lisabonskou smlouvou, protože až ta dávala této schůzce smysl - volil se na ní "prezident" EU (přesněji řečeno předseda Evropské komise) a "ministr zahraničí" EU (tedy Vysoký představitel pro zahraniční a bezpečnostní politiku EU), což jsou dvě funkce, které právě Lisabonská smlouva zavádí.

Tak jsme si zavzpomínali a jedeme dál...

18. listopadu 2009 v 15:03 | kunik |  - Články, úvahy, eseje
Začalo to pořádně asi před měsícem. Blížící se 20. výročí se začalo neustále omílat ve všech médiích. Začali jsme u jednoduchých a jasných sdělení - dřív jsme se měli blbě, nikde nic nebylo, stáli jsme fronty. Po třech týdnech této mediální masáže "za komunistů jsme skoro nic neměli" a dokazování si, jak se teď (konzumně) máme lépe, se ozvali první, kterým už to lezlo krkem (např. J.X.Doležal z Reflexu) a začali poukazovat na to, že komunistický režim byl odporný mnohem víc v jiných věcech, než v tom, že nebyly banány a nosili se úděsné hadry, a že bychom si to snad mohli připomenout i jinak. I oni nakonec byli vyslyšeni a i na ty svobody a myšlenky došlo (jako vždycky nakonec, ale aspoň někdy).