Poznámky a poznatky z Finska I.

13. ledna 2013 v 14:46 | kunik |  - Osobní poznatky a žvásty

První dojmy z Helsinek


Protože jsem odjel na několik měsíců studovat do Finska, rozhodl jsem se, že odsud budu (jako už dříve z jiných míst) posílat různé postřehy, zajímavosti a dojmy, které snad bude i trochu zajímavé číst. Tentokrát nabízím malý úvod o hlavním městě Helsinki.


Základem je první dojem
První dojem, to je něco, co většina našich měst zpravidla nezvládá. Ať už přijedete na Hlavní nádraží do Prahy nebo do Brna (nedej bože do Ostravy), asi si neřeknete něco ve smyslu: "Wow, to je super, tohle je fakt hezké město." Naproti tomu, přijedete-li do Helsinek, tak vždy přijedete autobusem (ať už dálkovým nebo tím z letiště) nebo vlakem na Hlavní nádraží Helsinki, což je poněkud jiný druh estetického zážitku. Jedná se o secesní budovu, velmi monumentální a zároveň krásnou. Co je ovšem důležité, i její okolí na vás zapůsobí velmi pozitivním dojmem. Nechází se zde mnoho budov z konce 19. století a první poloviny 20. s občasným doplňkěm nějaké modernější budovy, která ovšem (a to je podle mě nejdůležitější) zapadá do okolní zástavby. Jedná se o velmi živou část města, kde se nacházejí obchody, hotely, galerie, ale i kluziště pro ty, kteří se rádi věnují bruslení. Prakticky hned vedle nádraží je budova Národního divadla, která ovšem dle mého soukromého názoru není moc povedená, ten historizující styl autorovi podle mě poněkud nevyšel.
Prakticky na dohled od nádraží stojí hlavní budova pošty a u ní socha maršála Mannerheima. Maršál Mannerheim je jedním za zakladatelů Finska. Nám Čechům by mohl svým způsobem připomínat Masaryka, ale osobně se domnívám, že takové přirovnání kulhá, i když si jej Finové váží podobně jako my Masaryka. Mnohem blíž má k osobě maršála Pilsudského, což byl jeden ze zakladatelů moderního Polska, ovšem s tou čestnou výjimkou, že nešel proti demokratickému uspořádání Finska ani v dobách, kdy s jeho směřováním nesouhlasil. Podél této sochy se táhne třída Mannerheimintie, která míří od centra města na severozápad. Ta část Mannerheimintie, která je v centru je plná různých obchodních domů a důležitých institucí. Mimo jiné je na ní sídlo Parlamentu, ale i Helsinské studentské unie, Galerie moderního umění či Helsinského centra hudby.

Senátní náměstí, aneb vliv Ruska
Finsko má podobně jako my historii nemá příliš dlouhou historii samostného vládnutí. Dlouho bylo součástí Švédska, na začátku 19. století jej ale ve válce proti Švédsku získalo Rusko a Finsko bylo jeho součástí až do roku 1917. Proto je zde vidět značný vliv ruské kultury (nemluvě o tom množství ruských studentů a turistů) a Finové o sobě říkají, že ačkoliv jsou ugrofinským národem, mají v sobě kus slovanské melancholie.
Výrazně se ruský vliv zapsal do podoby Senátního náměstí, což je jedno z největších v Helsinkách. Dominuje mu prostě nazvaná Helsinká katedrála (Helsingin tuomiokirkko). Ta nemá jen prostý název, ale v souladu s luteránskou tradicí i prostý interiér. V zásadě jediná zdobná část chrámu je oltář, jinak má bílé stěny a dřevěné lavice a svou monumentalitu získává hlavně díky velkorysému prostoru a architektonickému řešení. Na Senátním náměstí se taky nachází hlavní budova Helsinské univerzity a sídlo vlády. Jen opodál stojí budova Národní knihovny. A aby tedy náhodou někdo nezapomněl, kdo že to vlastně vybudoval, středu náměstí vévodí socha cara Alexandra II. Dalším výrazným ruským prvkem je např. Uspenská katedrála (nebo též Chrám Zesnutí Panny Marie). Nikoho asi nepřekvapí, že patří pravoslavné církvi.
Sympatické na Finsku je, že se zde prakticky nesetkáte s policií, a když, tak že kolem vás náhodou projede v autě. Takže ani u těch nejdůležitějších budov neuvidíte hlídat kordony policistů. To platí nejen o sídle vlády, ale také o prezidentském paláci. Ten je na umístěn na třídě Esplanadi hned vedle radnice. Ta určitá neformálnost Finska se projevuje i v tom, že před prezidentským palácem se nenacházejí nějaké jiné paláce nebo výstavní budovy, ale přístav trajektů a tržnice.

Obecně většina budov není starší než 200 let, protože dlouho dobu byla zásadní část Helsinek ze dřeva (ostatně taky to město několikrát vyhořelo). Helsinki jsou také teprve druhé město po Londýně, kde jsem měl možnost vidět, že se nebojí stavět moderní architekturu i mezi památkami v centru města. Je pravdou, že ne vždy to úplně vyjde, ale obecně k tomu přistupují celkem citlivě a myslím si, že se jim daří ty různé proudy propojovat. A hlavně, i v centru mají stále docela dost volného prostoru, takže zde probíhá čilá výstavba.

Pár důležitých informací pro turistu ve Finsku
Protože je zde početná švédská menšina a několik set let společného soužití se nedá jen tak snadno smazat, jsou všechny nápisy a názvy finsky a švédsky. Co je ovšem potěšující, velmi často jsou aspoň v centru Helsinek i anglicky, což běžným turistům velmi usnadňuje život. A co víc, většina lidí zde umí anglicky, mnozí z nich dokonce opravdu výborně. Měl jsem také již několikrát možnost poznat, že lidé tu jsou velmi nápomocní a ochotní, pokud zjistí, že jste evidentně ztracení. Ztrati se v Helsinkách není tak těžké, protože jenom zapamatovat si jméno ulice, na kterou se snažíte dojít dá dost práce. Naštěstí je zde velmi dobrá veřejná doprava, kdy většina spojů míří k hlavnímu nádraží, takže nejjednodušší je se snažit dostat k němu, neví-li člověk, kde přesně je.
Dost mě ovšem překvapilo, že i v lednu potkáte na ulicích v centru žebráky* a ne zrovna málo (i když tak hrozné jako v Praze to teda není). Dovolím si tvrdit, že zde něco vyžebrat stojí docela silné sebezapření, protože klečet na zemi v lednu ve Finsku není asi žádný med (např. včera v poledne bylo kolem -12°C).
Pro ty, kteří uvažují o cestě do Finska nebo přímo do Helsinek, je jistě zásadní informací, že tu není zrovna levno. Místní městská doprava je sice velmi užitečná a její síť celkem hustá, ale pokud nemáte předplacenou jízdenku, tak je docela drahá, proto se i při krátkých pobytech vyplatí si ji pořídit (existuje i tzv. Helsinki card určená pro turisty, se kterou získáte slevy i do muzeí a galerií, někam dokonce máte vstup zdarma). Cena ubytování je pak dost odvislá od místa, kde bydlíte. Potraviny se dají sehnat vcelku za rozumnou cenu, něco je podobně drahé, většina dražší, ale ne nějak extrémně, pouze alkohol a některé druhy masa jsou zde dražší několikanásobně. Tomu pak odpovídají i ceny v barech, kavárnách a restauracích. Např. pivo zde v naprosté většině podniků pod 4 eura nepůjde, spíš naopak bude ještě dražší.


*Pro ty, které fotka té žebrající slečny pohoršuje, bych chtěl poznamenat, že nejsem úplný asociál, a když už jsem si tu slečnu klečící v mraze chtěl vyfotit, tak jsem se jí nejdřív zeptal a dal jsem jí za to i nějaké peníze.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Naďa Naďa | Web | 13. ledna 2013 v 16:26 | Reagovat

Díky za report Kuníku! Těším se na další, užij si to tam a hlavně nezmrzni! ;)
Naďa

2 Petr Petr | Web | 13. ledna 2013 v 17:54 | Reagovat

...k Nadině poznámce jen dodám své oblíbené rčení při přípitku s Finy: "Alavilla mailla hallanvaara"!

3 Lawiane Lawiane | Web | 2. prosince 2013 v 23:18 | Reagovat

Aha, tak už jsem se nemusela ptát, jak, že jsi tam jel.
Helsinki, na to, že nemají prakticky žádné zajímavé historické centrum a v mnoha pohledech působí docela vesnicky, jsou sympatcké místo. Miluju cestu podle moře, pod Kaivopuisto k tomu bílému molu, jestli víš. :D A ostrůvky okolo jsou v létě ráj. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama