Cesta k normálnímu politickému spektru

15. března 2013 v 23:27 | kunik |  - Články, úvahy, eseje
Mám takový soukromý návrh - co kdyby Jiří Dienstbier s pár dalšími idealisty z ČSSD založil společně s levicovým křídlem zelených, které reprezentuje např. Matěj Stropnický nebo Martin Marek, novou, čistě levicovou, společensky liberální stranu západoevropského střihu? Byla by to sice výrazně menší strana než ČSSD, její volební potenciál bych odhadnul tak max. na 10%, ale zase by jasně reprezentovala určitou společenskou skupinu, označme ji např. levicoví intelektuálové, ačkoliv je to samozřejmě velmi zkreslující. Po nezvolení Dienstbiera do vedení ČSSD je totiž čím dál jasnější, že v ČSSD pro tento způsob politiky není moc místo.


Pokud by se to stalo, pak by ČSSD mohla klidně udělat fúzi s KSČM. A neberte to prosím jako ideologický útok na tuto největší opoziční stranu. Jde mi o to, že to tzv. pragmatické křídlo v ČSSD se programově, ani rétorikou (viz některé reakce na smrt Chavéze nebo dnešní projev R. Falbra na sjezdu ČSSD) od současných komunistů příliš neliší, jedinou výraznější výjimkou je snad pohled na NATO. Na komunistech mi vadí hlavně ten název a historie, ke které se hlásí, reálné aktivity té strany nejsou až tak extrémistické (pomineme-li úplné pomatence jako Marta Semelová). Pokud by po téhle fúzi zaniklo označení komunisté nebo by zůstalo pro opravdové extrémisty, vznikl by společensky konzervativní, lehce národovecky laděný levicový blok, který by asi vyluxoval i velkou část hlasů SPOZ a Bobošíkové. Označme tuto skupinu třeba jako reál-socialisty, ačkoliv je to samozřejmě taky velmi zkreslující. Z mého pohledu by to nebyla sice vůbec pěkná politická formace, naopak by to byla strana řvounů jako Zavadil, vyžraných papalášů jako Škromach a oportunistů a křiváků jako Vojtěch Filip. Ale byla by to zároveň strana, která by už nepředstavovala relikt totalitářství, pouze by jasně odrážela zájmy, myšlení a styl nezanedbatelné části národa (její potenciální zisk bych odhadnul až na 40%, tedy někde na úrovni slovenského SMERu).

Co by to pro nás znamenalo? Na levici by došlo k odblokování hlasů tzn. mohla by vzniknout čistě levicová vláda. Také by se oddělilo zrno od plev (radikální komunisté by přešli do stále existující KSČ, levicoví intelektuálové do nové zeleno-levicové formace, reál-socialisté by měli svoji velkostranu). Pro středově a pravicově smýšlející voliče a politiky by to znamenalo hlavně konec vytáček, strašení komunisty, které se používá jako generalizace na celou stranu, ačkoliv se negativní projevy týkají jen jejího radikálního křídla, by se už nedalo použít. Jako jediná cesta k úspěchu by zůstala jen tvrdá práce a vysvětlování programu. Myslím si, že by to bylo ozdravné, dostali bychom se do normálního demokratického systému, kde část parlamentu není zabrána stranou, která má v názvu odkaz na nedemokratické, totalitní hnutí, ale do normálního pravo-levého a liberálně-konzervativního rozložení. Postkomunisté ostatně vládnou i v mnoha jiných státech, takže bychom se naopak dostali do mainstreamu, zatímco nyní s nereformovanou KSČM patříme mezi absolutní rarity v rámci EU.

Aby mne snad někdo nepodezříval z toho, že jsem se ze dne na den stal levicově smýšlejícím nebo že bych přestal být antikomunistou, nestalo se se mnou ani jedno, ani druhé. Pouze se domnívám, že nemůžeme zavírat oči před realitou. Program reál-socialistů v KSČM a ČSSD je aktuálně schopen přitáhnout většinu voličů a bylo by logické, aby pak taková většina měla v demokracii šanci vládnout - ať ukážou, co dovedou. Jenže, absolutně nesouhlasím s tím, aby se něco, co má v názvu slovo komunistická, účastnilo vlády (ať už přímo nebo nepřímo) a jsem ochoten proti tomu protestovat, co mi budou síly stačit. Proto bych byl rád, kdyby se podařila najít cesta, jak se zbavit té pachuti totalitářství a posunout se k normální demokracii. To podle mě umožňuje mnou výše navržené řešení.

Je jasné, že minimálně v příštích volbách by taková formace reál socialistů drtivě vyhrála volby, což může pro pravicové voliče působit jako noční můra. Jenže to se pravděpodobně stane, i když budou rozděleni do dvou stran, jen s tím rozdílem, že jedna z těch stran bude za sebou táhnout stín dost nepěkné minulosti. Ke všemu bych byl opatrný s tím, že jen pouhé přizvání komunistů do vlády by způsobilo jejich marginalizaci jako ve Francii v 80. letech. Zkušenost z Ústeckého nebo Karlovarského kraje nám naopak říká, že se současná ČSSD umí natolik znemožnit, že by se naopak vedoucí silou levice mohla stát KSČM. Takže je v bytostném zájmu ČSSD vstřebat neradikální voliče a politiky KSČM.

Je i v zájmu pravicových voličů, aby strašák komunistů konečně přestal existovat. Ostatně, věřím tomu, že rozumná pravicová strana, která nebude podporovat hazard, ani zneužívat elektronizaci veřejné správy (jako se to stalo v případě registru vozidel a S-karty), nemluvě o dojení státních zakázek, má šanci svým programem oslovit nemalou část obyvatel této země a nemusela by se voleb vůbec bát. Myslím si dokonce, že se s pravicovým programem i v tak egalitářské a etatistické zemi, jako je ČR, dají vyhrát volby, pokud se takový program nakombinuje s dobrou sestavou věrohodných lidí. Aby k tomuhle mohla pravice dojít, musí přestat spoléhat na to, že čevrený hadr v podobě KSČM jí pokaždé nějaké hlasy přihraje, bez ohledu na to, co v praxi předvádí. Musíme chtít vyhrát nad levicí v souboji idejí, ne ve volbě menších zel.

Takže abych to shrnul. Vyzývám ČSSD, spojte se s reál-socialisty v KSČM a konečně nechte zmizet ten relikt minulého režimu z politické mapy. Panu Dienstbierovi radím, aby si hledal nebo založil nějakou stranu, kde pro něj budou mít větší pochopení. A pravici důrazně doporučuji, ať se začne laskavě chovat v souladu se svými zásadami a začne dělat opravdu odpovědnou politiku, ke které se bude moct pravicový volič bez uzardění přihlásit.

Bohužel je pravděpodobné, že všechny tyto výzvy jsou jen naivním sněním.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Lafi Lafi | Web | 16. března 2013 v 19:22 | Reagovat

Zajímavá úvaha. Taková změna je podle mého názoru nereálná. Například co se socialisty z ODS, Top09 a Věcí veřejných? Rétorika jejich členů si mnohdy nezadá s mluvou jako za nejhlubšího socialismu. Myslím, že ODS a ČSSD je v podstatě jedna strana, jen navenek se tváří jako navzájem opoziční. Stačí se podívat na důležitá hlasování ve sněmovně. Když jde o peníze, dokážou se domluvit. A komunisté? Nedokážu odhadnout kolik hlasů pamětníků minulého režimu by tím ztratili, ale podle mého odhadu by to nebylo málo.

2 mengano mengano | E-mail | Web | 6. května 2013 v 9:13 | Reagovat

[1]: Nic ve zlém, ale Martin Stropnický je tak trochu fanatik. Alespoń na mne tak působí.

3 kunik kunik | Web | 7. května 2013 v 23:06 | Reagovat

Mengano: Ano, souhlasím, Matěj Stropnický je svého druhu radikál. Ale je zřetelným a autentickým reprezentantem určitého politického směru, který má své zastoupení ve společnosti, ale který v politice není tolik vidět. Ke všemu jedna věc je jeho rétorická rovina, druhá je pak jeho praktická politika. Jako místostarosta Prahy 3 žádné fanatické kroky nedělá nebo jsem si jich zatím nevšiml. Zato ve svém volném čase činí dost kontroverzní věci např. jeho účast na komunistické akci u hrobu Fučíka. Nejsem sice ani trochu jeho fanoušek, ale beru to prostě tak, že pro určitou skupinu voličů je zajímavý a že je představitelem světonázoru, který s ním sdílí nějaká část společnosti a který by mohl reprezentovat.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama